Vyhledat
  • Corpus

Cesta k sobě, tam a zase zpátky.

Aktualizace: úno 2


Aneb: když zveřejnění fotek s Karolínou Tucker strhne vlnu bolavých komentářů, nemůžeme to nechat bez povšimnutí. Děkujeme, Kari. Za to, že jsme tě mohly poznat, za tvoji otevřenost a čistotu. A posíláme vzkaz do světa dál!





Karolína Tucker


"Ženy z CORPUSU mne požádali abych napsala něco na téma sebeláska. A já

předstírám, že už jsem 3 týden zapomněla.


Upřímně, je to pro mne strašně težký téma. Hlavně pro to, že lidi očekávají, že jim

dáte návod. Kouknou na instagram a řeknou “No ta se musí mit tolik ráda, když tam dává takové příspěvky” nebo jen prostý fakt toho, že se za své tělo nestydím a Corpusu jsem

kývla na foceni podprsenky pro velká prsa, je něco za co by se měl mít člověk rád?

Je to něco co bychom měli vyzdvihovat? To, že se tlustý člověk svlíkne před někým

jiným a není to pro něj problém, je neco výjimečného?


Přijde mi to zvláštní. Asi z toho úhlu pohledu, kde je to moji naprostou přiřozeností. Nikdy jsem nedovolila, aby mi mé tělo bránilo v něčem, co mě baví.




Volejbal, surfovaní, paddleboard, plávaní, lyže, cvičení v posilovně, dělání jogy, krátký šaty v létě nebo chození mezi lidi. Až posledni dobou, co na svém instagramu

(@mermaidanthecity) tyhle myšlenky komunikuji s veřejností, mi došlo, jak obrovský

problém to je. Kolik lidí se v dnešni době omezuje pohybem a společností pouze pro

to, že by si z nich někdo utahoval nebo že se stydí za svá těla. A ne, tohle není

“problém” nebo mindset pouze lidí s nadváhou. Píšou mi náctileté i dospělé ženy,

které mají sotva velikost 38 o radu, jak jsem se naučila mít ráda.


Moc ráda bych vám na to dala návod, kterým když se budete řídit přesně krok za

krokem, tak do roka abrakadabra se milujete.


Uděláme si teď chvilku a budeme upřímní. Protože ani ta má sebeláska, se nestala

ze dne na den.


Dobře?

Dobře.


Všichni známe věc zvanou sebevědomí. Aneb být si sám sebou vědom. Abych to

definovala svými vlastními slovy, řekla bych, že je to nejtěžší věc, jakou kdy lidská

bytost projde a která zahrnuje “vyčištění odpadu” (toxických vztahů, myšlenek...) a

naplnění sebe s přijetím a láskou k sobě. Lidé říkají: „Však se miluj!, Musíš milovat sebe především!” - jako by to bylo tak snadné.


Jsem tu, abych vám řekla opak.


Milovat se je těžké.


Jako dívka, která se roky potýká s vlastní nenávistí, mohu sdílet, že jsem o sobě

měla spoustu negativních myšlenek. Dostalo se do bodu, kdy jsem se vyhýbala

pohledu do zrcadel a všeho, co by mohlo odrážet mou tvář nebo mé tělo - tak plná nenávisti sama k sobě jsem byla.


Když jsem byla malá, bylo mi tak 10 let, zažívala jsem šikanu ve škole i

ve sportovním klubu, kam jsem denně docházela. Bylo mi denně připomínáno, že

jsem nic, že jsem ošklivá a hloupá. Za ty roky jsem začala být znechucená sama

sebou.


Nenáviděla jsem svoje pihy. Nenáviděla jsem své tělo. Svaly a sportovní, až mužskou

postavu. Jako nováček na střední škole bych vám mohla říct deset věcí, které na

sobě nenávidím z hlavy. A kdyby jste mě požádali, abych vám řekla jednu věc, kterou

jsem na sobě milovala, trvalo by mi to celý den. Nesnášela jsem svůj smích, úsměv,

svůj hlas. Chtěla jsem být jako kdokoliv jiný. Jen ne sama sebou.


Bylo mi asi 21 nebo 22 let, když mi bylo poprvé řečeno, abych se “měla ráda.”





Milovat sebe? Co to znamená?

Jak se naučíte milovat někoho, koho jste celých dlouhých 22 let nenáviděli?

Jak se naučíte milovat svého úhlavního nepřítele?

Tyto otázky pro mne byly zodpovězeny během několika posledních let, ale cesta k

odpovědím byla ohromně těžká.


Plakala jsem více slz, než jsem si dokázala kdy představit. Křičela jsem tolik zlosti,

než jsem kdy mohla pochopit. Zlomila jsem se z nekonečného cyklu vzteku, pomsty

a roli oběti, do které jsem se sama uvrhla a nahradila to pozitivními věcmi. Moje

cesta byla plná nových začátků.


Znovu.

A znovu

A znovu.


Každý den se rozhodujeme. Možná si nevybíráme okolnosti, ale můžeme si zvolit,

jak budeme reagovat. Ve skutečnosti je tohle jedinou věcí, kterou skutečně máme

pod kontrolou, sami sebe a naše rozhodnutí. Je to všechno, co máme.

Takže i když nám jiní ublíží, když je naše bolest přímým důsledkem rozhodnutí

někoho jiného, volba je stále na nás. Udusí nás bolest? Nebo pokud ji necháme

jít?



Karolína Tucker


Nakonec to bylo moje vlastní rozhodnutí, co stálo na počátku změny. Rozhodnutí, že

si zasloužím víc. Že si chci žít život, který si opravdu zasloužím.

Příliš dlouho jsem cítila bolest a emocionální modřiny ze vzdálených okamžiků, které

jsem měla už dávno uzavřené tak ostře, jako by se to stalo včera. Příliš dlouho jsem

se držela rozhořčení a obviňovala ostatní za moje rozhodnutí.

Nejsem na konci cesty. A troufám si říct, že asi nikdy ani nebudu, v tomhle

životě. Ale v průběhu let jsem se dozvěděla, že to stojí za tu bolest. Naučit se milovat samu sebe za to, kým jsem a kde jsem,stojí za to.


V reálném životě, je to těžký. Spoustu lidí se tě bude snažit přesvědčit o opaku. Tak

si prosím pamatuj. Ty nejsi chyba. Nejsi ten problém, který chceš vyřešit. Jsi láska.


A krásná taková jaká jsi.


Ať je to s pihama, nebo striema.


Jsi prostě nádherná. Tak se miluj. Miluj se tak jako chceš aby tě milovali ostatní.


Lásko."

0 zobrazení

©2018 by Corpus Lingerie. Proudly created with Wix.com