.

Bambus. Lépe řečeno bambusová viskóza. Nepyšní se certifikátem GOTS (Global Organic Textile Standards) a přesto jsme se k němu přiklonily jako k materiálu pro naši etickou značku.

Pravda je taková, že jsme v této otázce na začátku bojovaly dost i samy se sebou – bavlna vs. bambus? Odpovědi jsme hledaly všude. Na internetu, u odborníků v ekologických centrech a poradnách, na ministerstvu životního prostředí ... abychom našly jasného, ekologického vítěze. O to větší překvapení bylo zjištění, že zkrátka není. Přes nemalé pátrání nikdo nedokázal zodpovědět otázku, který z těchto dvou materiálů je s přihlédnutím na všechny okolnosti jeho vzniku víc „BIO“. Který z materiálů zanechá životnímu prostředí menší ekologickou stopu.


Důvodů je hned několik. Aby se dalo rozhodnout, je zapotřebí provést tzv. analýzy životního cyklu výrobku (anglicky zvanou LCA). Většinou porovná několik výrobků se stejnou funkcí navzájem. Tedy např. během 10 let "spotřebuji" x kusů prádla vyrobeného z daného materiálu a ušito daným způsobem. Problém je, že tato studie je časově neuvěřitelně náročná, velmi drahá, je také vázaná na dobu vzniku (mění se technologie, způsoby získávání komponentů, zdroje energie- elektřina, teplo) a i na místo (jinak měří studie v Austrálii, USA či ve Francii).

A tak se odbočkou dostáváme k materiálu, který u nás nezvítězil. Organické bavlně. Ač je bavlna jakákoliv, vždy "spotřebuje" velké množství vody, podobně jako jiné energeticky náročné plodiny (také můžeme mluvit o vlivu na zasolování krajiny - díky obrovským zavlažovacím kanálům a tak podobně). Píšeme v uvozovkách, neboť voda ve skutečnosti samozřejmě zcela nezmizí. A je zcela jedno, zda je to biobavlna nebo obyčejná. Biobavlna znamená pěstovaná dle zásad ekologického zemědělství, tedy s minimem "chemie" a vhodnějšími postupy, které jsou prospěšné okolní krajině. Stačí to ale?
Téma souboje "eko" vizkózy proti "eko"bavlně se tak stalo naší dlouhodobou kratochvílí. A přestože není všem dnům konec, pro jeho vlastnosti a hebkost, jsme se v Corpusu přiklonily k bambusu.

A my bychom chtěly, abyste věděli proč!

Při jeho růstu není potřeba žádných pesticidů, prostředků na hubení hmyzu a hnojiv. Roste pouze z dešťové vody, nepotřebuje nic dalšího. Dokonce ani speciálně upravené pozemky pro jeho pěstování. Roste si, kde se mu zlíbí, do výšky třeba i metr za den!

Produkuje o 30% kyslíku více než například rostliny bavlníku a do svých listů a stonků absorbuje více oxidu uhličitého než leckterý strom. . Nejméně „čistou“ částí produkce je přetváření kmínků ve vlákna. To je totiž možné jen díky chemii. Bambusová dřevina se naštěpkuje, rozpustí a vzniklá hmota se pak zvlákňuje do příze. Chemie?! Zježily se nám chlupy na těle...! Postupně jsme ale zjistily, že pokud se používají zodpovědně a opakovaně, nemají žádný dopad na naše prostředí ani na pracovníky, kterým prochází bambus pod rukama. Na hotovém vláknu je už nenajdete. Zkrátka se vymyje.

Vzdělávat se budeme dál! Ale zatím je hebký bambus, který působí antibakteriálně na pokožku a krásně absorbuje vlhko při sportu, materiálem, se kterým chceme pracovat. A ve kterém chceme trávit naše všední i ty svátečnější dny.

A jak ho barvíme? Tak na to si posvítíme příště.